Porod se blíží víc a víc a tak jsme využili možná poslední příležitosti a vydali se někam naposledy ve třech. Už před nějakou dobou jsme měli domluvenou návštěvu u Arwen a Richarda ve Vídni, ale protože Verunka onemocněla, tak jsme ji museli odložit. Teď přišel její čas.
Naložili jsme naše hrududu a vyrazili. Cesta proběhla docela hladce, Vídní jsme taky projeli bez vážnějších komplikací a už jsme večeřeli u našich hostitelů. Návštěva to byla veskrze příjemná (tedy až na to vedro venku). Oslavili jsme Verunčiny narozeniny, navštivili jsme Schönbrunn, zoologickou zahradu (tuleni, panda a koala!), v neděli shromáždění Vinice.
Hladkému průběhu se lehce vymykala příhoda s kloboukem. Když jsme se v zoo blížili k nosorožcům, zjistila Katka, že Verunce chybí klobouk. Dlouhé pátrání k ničemu nevedlo a tak jsme se s ním nakonec neochotně rozloučili. Zanedlouho jsme se dostali zpět k místu, které bylo prve v největším podezření, ale nic se tam nenašlo. Byla to uzavřená ohrada, do které se mohlo vlézt, chodila tam malá koza, dokola byly výběhy pro různé ptáky. Ještě jednou jsem tam vešel a obhlížel dokola, až můj zrak spočinul na malém bazénku uvnitř jednoho z výběhů. Plaval v něm totiž Verunčin klobouk. Nevíme, jak se tak dostal, jestli ho tam hodila, nebo spadl na kraj a někdo mu pomohl, ale byli jsme rádi, že se našel. Katka ho na místní toaletě přeprala a Verunka tak byla zachráněna.
