Po delší době přišel opět čas, abych společně se šéfem vyrazil na cestu do Anglie. Dvě tamní arboristické firmy používají náš program a tak je potřeba se občas sejít a probrat další postup. Obvykle se na tyto cesty netěším, protože to znamená se oholit. Na občanku se totiž neodvažuju cestovat, protože je už kapku zanedbaná a v pasu mám fotku bez vousů. Oholení jsem opět neunikl, ale bylo více než vyváženo několika osvěžujícími událostmi. O jedné z nich se zmíním.
Během soboty jsme jednali v kancelářích na okraji města Harlow, které leží na sever od Londýna. V poledne jsme vyrazili na sendvič. Naši hostitelé nás vedli po veřejné stezce, která v jednom místě kopírovala okraj pole. Když jsem ze zvyku zkontroloval kameny, které na okraji pole ležely (v mládí jsem sbíral minerály), dostal jsem skoro šok. Byl tam jeden pazourek vedle druhého. Malé, velké, naštípnuté, celé, se slupkou, bez ní, ... Byl jsem u vytržení. Tohle bylo skoro jako splněný dětský sen. Po skončení jednání jsem pak strávil pěkných pár minut hledáním hezkých kousků, které bych si vzal domů. Jeden zvlášť podařený kousek jsme nakonec použil jako dárek pro Katku, která má ráda zajímavé kameny.
